Stefan Kürti´s Astro Web

Zoznámte sa s ... Martin Mašek

Operátor robotického ďalekohľadu v Južnej Amerike

jem o hviezdnu oblohu v ňom vyvolal nevšedný astronomický úkaz, ktorý nakoniec ani nepozoroval. Ako vášnivý pozorovateľ neváhal precestovať stovky kilometrov za tmavou oblohou. Na východnom Slovensku objavil čaro premenných hviezd a začal ich pozorovať z balkóna bytu. Za svoje zamestnanie vďačí jasnej kométe a tak dnes z pohodlia domova získava cenné dáta pre fyzikov. Operátor robotického ďalekohľadu z juhoamerickej stepi, Martin Mašek.

K astronómii vedú rôzne cesty, niekoho prilákal kamarát, inému učaril pohľad cez ďalekohľad, ďalšieho zaujali „padajúce hviezdy“. Čo teba priviedlo k astronómii?

K astronomii mě přivedlo úplné zatmění Slunce, které bylo viditelné ze střední Evropy v roce 1999. Z České republiky sice nebylo vidět jako úplné, ale Slunce bylo zakryté přes 90 %. Bylo to dost medializované v novinách a televizi, velmi mě to zaujalo. V Praze na hvězdárně jsem si předem zakoupil speciální brýle na pozorování zatmění. Tehdy mi bylo jedenáct let. Přes špatné počasí jsem z Liberce bohužel neviděl nic. Ale zájem o astronomické úkazy zůstal, k Vánocům jsem dostal na CD Encyklopedii vesmíru. Dále jsem začal chodit do knihovny a půjčoval jsem si astronomickou literaturu, začalo první seznamování s oblohou. Ze začátku jsem pozoroval vizuálně, zakresloval jsem planety, deep-sky objekty, komety do pozorovacích deníků. Ty mám dodnes uschov. Později jsem se snažil zachytit vesmír i na fotografii, nejdříve přes analog, později digitálně.

Vyštudoval si Technickú univerzitu v Liberci, odbor Aplikovaná geografie, si však zamestnancom Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. K tejto práci si sa dostal vďaka kométe C/2011 W3 (Lovejoy) a robotickému ďalekohľadu FRAM. Ako to bolo?

Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) byla prakticky viditelná pouze z jižní oblohy. Kamarád a aktivní pozorovatel komet Jakub Černý tehdy poprosil kolegy z Fyzikálního ústavu, zda by se nepokusili kometu zachytit pomocí argentinského FRAMu. Počasí přálo, kometa se pozorovala několik nocí před průchodem přísluním a i následně po něm. Díky tomu byla pořízena jedinečná data rozpadu tělesa z Kreutzovy rodiny komet. Já jsem se podílel na astrometrických měřeních, díky kterým se podařilo lépe určit dráhu komety. FRAM také získal svůj MPC kód I47. Ukázalo se, že každodenní dohled nad FRAMem je vhodný, při nečekaných úkazech je potřeba rychle reagovat a zpracovat data. Díky kometě Lovejoy jsem se stal součástí týmu lidí kolem FRAMu.

Si operátorom dalekohľadu FRAM. Ako vypadá tvoj bežný pracovný deň?

Starám se o chod dvou robotických dalekohledů, akronym FRAM znamená Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor. První FRAM se nachází na astročásticové Observatoři Pierra Augera v Argentině a hlavním úkolem dalekohledu je sledování stavu zemské atmosféry nad observatoří. Pomocí FRAMu se měří závislost rozptylu světla v atmosféře (extinkce) na vlnové délce. Dále se analyzuje stav atmosféry podél trajektorie pozoruhodných či anomálních spršek kosmického záření. Druhý FRAM byl postaven v roce 2017 a je umístěný v Chile pod Paranalem. Ten bude sloužit astročásticovému projektu Cherenkov Telescope Array, který je momentálně ve výstavbě.

Jelikož není nutné sledovat stav zemské atmosféry po celou noc, tak se zbylý čas využívá k pozorování zajímavých astronomických cílů jako jsou komety, blízkozemní planetky nebo proměnné hvězdy. Večer připravuji pozorovací plán, určuji jaké objekty se budou pozorovat a podle toho sestavím pozorovací frontu, která pak jede automaticky. Dále je nutná pravidelná kontrola všech systémů (kamery, fokusery, montáže, řídicího softwaru), pokud něco z nějakého důvodu nejde, musím zasáhnout (např. restart). Druhý den, obvykle dopoledne, zkontroluji, zda noc dopadla dobře, pořízené snímky pak stáhnzpracuji.

Pracuješ z domu, alebo cestuješ denne do Prahy?

Část práce je noční, takže obvykle pracuji z domova. Posun mezi Českou republikou a Jižní Amerikou (Chile, Argentina) je zhruba 5 hodin, takže mám k tomu přizpůsobený denní režim, který je trošku posunutý. Pokud to počasí dovolí, FRAM obvykle pozoruje 7 dní v týdnu, bez ohledu na to, zda je víkend či svátek.

Ako si máme predstaviť sledovanie zemskej atmosféry cez FRAM?

Provádějí se vertikální skeny noční oblohy, tedy pořizují se snímky hvězdných polí v různých výškách nad obzorem v různých fotometrických filtrech. Ty se pak porovnávají s hvězdným katalogem, díky tomu se dá změřit extinkce. Znalost atmosférické extinkce je pro astročásticovou observatoř zásadní, neboť se pozorují průlety spršek kosmického záření přes zemskou atmosféru a pro správnou kalibraci je nutné znát aktuální stav atmosféry.

Koľko času to zaberie počas jednoci?

Vzhledem k hlavnímu účelu FRAMu je více volného času na astronomické cíle v období kolem úplňku, kdy astročásticová observatoř nepozoruje spršky kosmického záření pomocí fluorescenčních detektorů. Tady lze využít zhruba dvě třetiny noci na pozorování různých astronomických cílů. V období kolem novu je situace opačná, tam je na astronomické cíle méně pozorovacího času. Navíc se pozorují trajektorie průletů spršek kosmického záření, které přilétávají náhodně. Ty mají vysokou prioritu, pokud z vesmíru přiletí částice, která následně způsobí atmosférickou spršku, takže FRAM začne snímat skeny v trajektorii spršky. Pokud se v době průletu spršky pozoruje např. kometa, nebo proměnná hvězda, tak se její pozorování přeruší a začne se opět pozorovat po dokončení skenu.


FRAM získal MPC kód v decembri 2011 a následne si teleskop začal využívať na astrometrické pozorovania planétok a komét. Uplynulo len zopár mesiacov a v máji sa ti podarilo, ako prvému, pozorovať kométu P/2005 K3 (McNaught) pri jej druhom návrate. Dnes je evidovaná ako 260P/McNaught. Hľadal si ju cielene. Ako vznikol ten nápad?

Známý japonský astronom Seiichi Yoshida má na svém webu aerith.net stránku, která se věnuje kometám, které čekají na znovunalezení. Díky tomuto seznamem si na jaře 2012 vytipoval kometu P/2005 K3, na jižní polokouli měla dobré podmínky k jejímu nalezení při svém druhém návratu ke Slunci. Učinil jsem několik pokusů, ale až po měsíci od prvního pokusu, 15. května 2012 se mi ji podařilo zachytit. Kometa se nacházela jen pár úhlových minut od předpovězené pozice.

V roku 2014 si takto znovuobjavil ďalšie dve kométy 296P/Garradd a 300P/Catalina. Venuješ sa takýmto "navrátilcom" pravidelne?

Pravidelně ne. Na to není dostatek pozorovacího času, přece jen to není hlavním pozorovacím cílem na FRAMu. Každopádně jsem se o to párkrát pokusil a povedlo se. V některých případech jsem neuspěl, velké robotické přehlídky mají přece jen vyšší dosah a větší zorná pole, než malý FRAM s průměrem objektivu 30 cm.

Skúsenosti s pozorovaním planétok si nadobudol pri hľadaní nových asteroidov z archívu SkyMorph/NEAT. Neláka ťa nájsť novú planétku aj cez FRAM z južnej oblohy ?

Drtivou většinu nových planetek objeví velké robotické přehlídky. Na FRAMu není vzhledem k jeho pozorovacímu programu prostor pro jejich systematické hledání, každopádně pořízené snímky se snažím prohlédnout a získat z nich co nejvíce dat. Novou planetku se zatím najít nepodařilo, příjemným bonusem jsou některé z řady nově objevených proměnných hvězd, které jsou astrofyzikálně zajímavé.

ong>Vďaka práci s teleskopom FRAM si vycestoval do Argentíny. Aký bol tvoj prvý pohľad na oblohu z južnej pologule?

Do Argentiny jsem měl možnost vycestovat dvakrát, v rámci pravidelné údržby dalekohledu. Velkým problémem je prach, který je v pampě všudepřítomný. Nejen optika, ale i ostatní technika trpí. Optiku dalekohledu je nutné jednou za čas vyčistit a zkolimovat. Převody montáže se musí též pravidelně vyčistit a promazat.

Můj první pohled na jižní oblohu si vybavuji. Po příjezdu do Malargüe, město kde je hlavní centrála Observatoře Pierra Augera, bylo oblačné počasí. Večer jsme jeli nakupovat a poprvé jsem Jižní kříž viděl mezi mraky před obchodním domem. V dalších dnech bylo počasí lepší, navíc v pampě mimo město. Již za soumraku byly viditelné Magellanovy oblaka, ale to nejlepší nastalo za astronomické noci. Mléčná dráha ve Střelci byla přímo nad hlavou, struktura Mléčné dráhy vypadala jako na černobílých fotografiích. Opravdu nepopsatelné! Řada lidí ani netuší, jak může být úžasná hvězdná noční obloha v místech bez světelného znečištění. Se světelně znečištěnou oblohou, kterou u nás v České republice máme, se to nedá srovnat.